Koláč s mátovým krémem a citronovou kůrou

Bylinkám na okně se pěkně daří, neustále piju mátovo-zázvorový čaj, či vodu s mátou a citronem, rozhodla jsem se tedy připravit něco dalšího s mou oblíbenou bylinkou.

Ingredience:

Korpus

50g Panely

100g másla

200g hladké mouky

studená voda

Krém

250g mascarpone

300g zakysané smetany

hrst máty

3 lžíce cukru

kůra z jednoho citronu

Dohotovení

lístky máty

maliny

Postup:

Mouku, Panelu i máslo lehce povolené a na kousky nakrájené, jsem dala do robotu. Jak se zpracovávalo, postupně jsem přilévala vodu, aby se z něj utvořilo těsto, které by šlo rozválet (popřípadě namačkat do formy pokud nevlastníte váleček). Vody jsem přidala asi 60ml, záleží vždy na konzistenci másla, kolik samo o sobě obsahuje vody a také na nasákavosti mouky. 

Těsto vyjde akorát na kulatou formu o průměru 28cm. Dá se do formy vyložené pečícím papírem natlačit, jak jsem předesílala. Nechtělo se mi totiž vytahovat vál a ručně zamačkané těsto má rustikálnější podobu.

Těsto jsem pekla na 180°C asi půl hodiny na střední mřížce. Dalo by se na něj ještě položit pečící papír a vysypat fazole k tomu určené, aby se těsto při pečení nevzdouvalo a nedělalo bubliny. Vzhledem k tomu, že jsem jej nevyvalovala, stejně by mi to nepomohlo.

Mezi tím jsem si připravila mátový cukr: hrst máty jsem zasypala asi třemi lžícemi práškového cukru a ponorným mixérem jsem vše rozmixovala. Tímto cukrem jsem osladila Mascarpone smíchané se zakysanou smetanou tak, aby to bylo dle mé chuti (nezbylo mi ani na dekoraci fotky v řezu) a přidala jsem nastrouhanou citronovou kůru.

Krém jsem nandala na vychlazený korpus a ozdobila lístky máty a malinami.

Pesto

Při přípravě polévky z řapíkatého celeru mi chybělo pesto a než bych pro něj chodila do obchodu, řekla jsem si, že si ho zkusím udělat doma.
Našla jsem spoustu návodů a receptů více-či méně se přibližujících pravému Italskému, i když i tam si prý každá hospodyňka recept upraví dle sebe. Já každopádně vycházela z ingrediencí, které jsem měla nebo které mi chutnají, takže název "Pesto" berte v tomto případě s rezervou. Taky mi ujela ruka při sypání parmazánu...

Recept

80 lístků bazalky
15 g kešu oříšků
60 ml panenského olivového oleje
40 g parmazánu
trocha hrubozrnné soli
2 stroužky česneku

Někde jsem se dočetla, že se vyplatí zapojit ruční práci a opravdu drtit přísady v hmoždíři, tak jsem je vytáhla, ráda používám v kuchyni hrubou sílu. Odreaguji se a vydám přebytečnou energii. Jen na kešu oříšky jsem musela nakonec použít mixér, pokusila jsem je je taky v hmoždíři podrtit, ovšem vynaložené úsilí se bohužel minulo účinkem.
Bazalku jsem nejprve opláchla, nechala okapat a otrhala lístky. Ve hmoždíři jsem podrtila česnek s troškou mořské hrubozrnné soli a postupně jsem přidávala lístky bazalky. Když jsem viděla to množství lístků, jsem si myslela, že na můj malý hmoždíř toho bude moc, ale nakonec jsem zjistila, že byl tak akorát ... naštěstí.
Po rozdrcení 60 lístků bazalky jsem přidala kešu a 20ml olivového oleje a nemohla jsem se najednou rozhodnout, jestli neudělám veganskou variantu, proto jsem nakonec asi 1/3 oddělala a do ní přimíchala cca 10 nebo 20g mandlové moučky a přilila oleje aby to mělo požadovanou hustotu a tuto veganskou variantu jsem si oddělala do skleničky zvlášť.
Potí jsem pokračovala v přidávání lístků a oleje a až nakonec jsem nasypala sýr. No, na mne je to dost sýrové, přesný poměr na váhu nevím, počítala jsem to na lístky, tak mám možná méně bazalky na množství parmazánu, každopádně mi to i tak chutná. Třeba, když bych neoddělávala tu veganskou část, bylo by to akorát, kdo ví, třeba to zjistím příště, spíše ale nebudu dávat sýr vůbec ...
S drcením mi pomáhala dcerka, takže nakonec to nebylo zase až tak fyzicky náročné. Pesto se sýrem do druhého dne dost zhoustlo, takže by se do něj dalo dát určitě více oleje, ale mě vyhovuje tak husté jak je.